Ahoj všichni,páni! Tohle je hodně velkej nezvyk! Je to něco přes tři roky od posledního článku a přiznám se, že se mi ani nechce věřit, jak rychle ten čas letí! Fakt že jo... Za ty tři roky se událo tolik věcí, že ten poslední článek se zdá už jako pravěk... Stalo se toho tolik! Taky mi přijde, že kromě toho, že jsem stoprocetně...
Je to už rok, co jsem v Londýně. Rok, co se mi život obrátil vzhůru nohama. Aby se pak obrátil ještě několikrát a ještě víc. Když jsem odlétala do Londýna, měla jsem za sebou zvrat v lásce a úplně novej svět před sebou. Tenkrát jsem se v Praze střetla s pohádkářem. S klukem, který povídal několika holkám úplně ty stejný věci a vůbec...
Stojíme na peronu a máme před sebou poslední společný 4 minuty. Dívám se mu do očí. Čas v tu chvíli běží nejmíň světelnou rychlostí. Hlavou mi běží všechny naše společné zážitky. Dává mi pusu, já jemu. A další, a další.. A já si v tu chvíli přeju, aby to mezi námi nakonec mělo happy ending. Přeju si to tak nahlas, že to musí...
Pořád se za něčím honíme. Za štěstím, za kariérou, za lepším životem. Přitom to všechno někdy máme na dosah ruky, jen to nevidíme (nebo nechceme vidět). Nemám teď na mysli nic konkrétního, jen si říkám, proč jsou lidé občas tak slepí. Nebojte, já mezi ně občas patřím taky. Přijde mi, že čím více životními zkušenostmi si projdete, tím spíš pak vidíte to, co...
Ahoj všichni, dnes jsem si pro vás připravila článek, kde vám ukážu, jak si zatím užívám moje tři tejdny volna v Česku. Začínala jsem v Praze, pak ve Strážnici, Hodonín, pak zase Praha a teď jsem v Kutné Hoře a už mám v Česku před sebou jen tejden, než se vrátím zpět do Londýna, kde začne tvrdej boj s dissertačkou a hledáním práce...
