Když si něco moc přejeme, tak to dostaneme. Je to ale podmíněno tím, že budeme následovat vodítka a příležitosti, které nám vesmír posílá. Protože pokud jsme slepí, tak nepřijde vůbec nic. Ono totiž nejde jen o to si přát. Jde hlavně o naše činy, které nás k našemu přání dřív nebo později zavedou. Nic se neděje jen tak. Proto je potřeba mít otevřené oči a když už je těch náhod moc, tak se zkuste zamyslet, jestli to není právě ta cesta, kterou byste měli jít.

Dnes jsem přemýšlela nad tím, kolik lidí si něco přeje. Pořád o tom mluví. A když přijde to vodítko, které by je k jejich přání mohlo zavést, tak se buď leknou a utečou nebo to vůbec nevidí. Těžko říct, co je horší. Asi to první. Ano, chce to sílu vykročit z komfortní zóny a počítat s tím, že se možná spálíte. Ale uvědomte si, že nehledě na to, jak moc si to něco přejete a nehledě na to, o co konkrétně jde, tak to nepřijde jako lusknutí prstem. A nepřijde to hned. Všechno chce čas, trpělivost a vy tomu musíte dát šanci přijít. Ne že zavřete oči a jako zbabělci půjdete zase o krok zpátky, jen abyste náhodou nenastoupili do špatného vlaku. To pak totiž můžete čekat celý život a stejně se nedočkáte. Tak se seberte, otevřete oči a hurá do plnění vašich přání! Pusu <3