V sobotu to byl přesně tejden, co jsem přiletěla do Londýna. První týden školy je za mnou a ještě deset přede mnou - myslím do vánočních prázdnin. Těch deset tejdnů a vlastně celej rok tady bude  velká výzva! Způsob výuky je tu úplně něco jinýho než u nás, a abych k vám byla upřímná, tak se toho docela bojím. Je super, že vám do hlavy jen nehustí informace a chtějí slyšet váš názor. Tak by to mělo fungovat i v Česku a hrozně se mi to na Anglii líbí. Ale jak je to pro mě celé nové, tak z toho mám dost strach. Protože se fakt zatím necejtím jako e-marketingovej specialista, kterej by měl dvě hodiny diskutovat na témata, kterým rozumí jen hodně, HODNĚ okrajově a o některých věcech ví jen to, že existují. Navíc ještě v angličtině, haha. Určitě chápete moje obavy, protože tohle má prostě daleko od diskuze, jak jsem se dnes měla, co budu dělat zítra a jaké jsou moje koníčky :D

Jinak jsem si za ten tejden prošla okolí, kde bydlím a zjistila jsem, že žiju v největší židovské komunitě v Londýně. Dům máme kousek od Golders Green a školu mám v Hendonu, což je obojí židovská čtvrť. A já jsem se na začátku hrozně divila, proč všude potkávám ty pány v kloboucích a kipách s úhledně upravenými bradkami. Pak mi to jeden večer nedalo, trošku jsem googlila a zjistila jsem tohle. No uvidíme, co to se mnou za ten rok udělá - třeba se do Prahy vrátím jako Wendy Židovka a doby vepřového masa a svíčkové budou ty tam. (Káťo, na tvojí svatbě pak budu požadovat speciální menu :D - já vím, že to je ještě daleko, ale aby bylo jasno hned od začátku, haha.) Teď už se nebudu dál vykecávat, protože vím, že dlouhé články stejně nikdo nečte. Mějte krásnej tejden a příště zase tady <3